První Ohnivecká čotokva kdysi začala smrtí indiánského šamana – my, jeho lid, jsme přemítali, kdo by ho měl nahradit. Během toho týdne jsme si prošli všichni vlastní stezkou, abychom na konci uviděli sebe a uvědomili si, že každý z nás může být sluncem, průvodcem, šamanem. Od toho roku jsme se co tři roky snažili, aby další generace ohnivců objevila sebe a svoje schopnosti, naučila se nějaké dovednosti a přinesla je svým soukmenovcům nebo prostě lidem kolem sebe. A každá další nadšená generace se ptala, jestli by se nemohli dozvědět víc.